Koncern, k němuž patří značky, jako je Chevrolet, Buick a Cadillac, však tíží problémy s poruchovými součástkami, své stopy zanechala i krize roku 2009. Tehdy společnost musela vyhlásit platební neschopnost. Jako by toho nebylo již dost, musela sympatická bruneta svou první zatěžkávací zkoušku absolvovat hned dva týdny po svém nástupu do funkce. Zatímco ještě patnáctého ledna minulého roku se v klidu stěhovala do své nové kanceláře v 39. poschodí centrály firmy v centru Detroitu, již 31. ledna se na ni sesypaly první jobovky. Šlo o závadné zapalování ve statisících vozidel GM, kvůli nimž došlo k desítkám závažných nehod a zemřelo nejméně padesát osob.

Kvůli nejrůznějším defektům nakonec největší americká automobilka loni musela zpět do servisu svolat rekordních třicet milionů aut. Když pak ke všemu vyšlo najevo, že o potížích firma věděla již od roku 2001, musela se Barraová dokonce i zodpovídat před zástupci Kongresu a na ministerstvu spravedlnosti ve Washingtonu.

KONEC PŘIKYVOVÁNÍ

Manažerka s finskými kořeny ale tuto krizi ustála a "nejtěžší džob v americkém korporátní scéně" (tak situaci tehdy označil časopis Fortune) podle všeho zvládla s bravurou. O tom koneckonců svědčí i její plat ve výši 16,2 milionu dolarů (přibližně 14,3 milionu eur), což je nejenže o 80 procent více, než měl její předchůdce Dan Akerson, ale téměř stejně tolik, co má šéf evropského konkurenta Volkswagen, Martin Winterkorn (dostal 15,9 milionů eur). Základní plat Barraové sice činí pouhých 1,6 milionu dolarů, k tomu je ale třeba přičíst akciové opce (11,8 milionu dolarů) a prémii 2,1 milionu dolarů například za dosažení provozního zisku a zvýšení podílu firmy na trhu.

Největší podíl má podle expertů ale Barraová na tom, že změnila podnikovou kulturu GM, která byla vždy označována za příliš hierarchickou. V nezávislé analýze firmy, kterou v rámci loňského skandálu vypracoval někdejší státní prokurátor Anton Valukas, byl tento princip chování označen za "přikyvování" neboli v angličtině "the GM Nod". Podle Valukase tak podřízení souhlasili se vším, co jim šéf říkal, nakonec ale nic z toho nerealizovali.

Barraová, která je již pátým šéfem automobilky za posledních šest let, zprávu Valukase označila za "tvrdou" a "velmi znepokojující" a v reakci na ni propustila patnáct zodpovědných pracovníků. "To se může jevit jako nic, ale na poměry GM je to hodně," komentoval tento krok časopis Fortune. Četbu 325stránkové Valukasovy analýzy Barraová zpětně označila za "jeden z nejsmutnějších dní" své kariéry. Fakt, že firma o chybách věděla již v roce 2001, ale dlouhá léta je nebyla schopná řešit, podle ní bylo "jako rána do břicha".

Předchůdci Barraové podle všeho byli velmi nedostupní, komunikovat se šéfem směli jen jeho nejužší přímí podřízení. Nikdo si nedovolil nic rozhodovat a nic kritizovat. Takový systém je Barraové proti srsti. Jejím krédem je naopak přímost, transparentnost a čest. K tomu vede i své spolupracovníky. "Já je neprosím, aby se těchto pravidel drželi. To je nařízení," cituje ji časopis Capital. "Navíc mají motivovat i ostatní, aby se těchto zásad drželi," dodává.

Změnit podnikovou kulturu se ale Barraová nesnaží teprve jako šéfka výkonná. Začala s tím již před šesti lety, když se stala šéfkou personální. Tehdy se proslavila tím, že radikálně přepracovala desetistránkový dokument s předpisy o tom, jak se mají zaměstnanci firmy oblékat. Nahradila jej jednou jednoduchou větou: Oblékejte se přiměřeně (dress appropriately).

Pojem "kultura" ale Barraová používá nerada. "Co je to kultura? Jde o to, jak se lidé chovají. Proto jde o změnu jejich chování, o změnu chování nás všech, i toho mého," říká.

Na post šéfa lidských zdrojů matka dvou dětí nastoupila v červenci 2009, jen měsíc poté, co největší americká automobilka musela kvůli finančním potížím požádat o ochranu před věřiteli. Jednalo se o čtvrtý největší krach v historii Spojených států, vláda koncernu musela pomoci finanční injekcí ve výši téměř 50 miliard dolarů. Výměnou za to v GM získala podíl 60,8 procenta, za což se automobilce mnohdy posměšně přezdívalo "Government Motors" (volně v překladu "vládní motory").

Koncern sice po 39 dnech bankrotový režim opět opustil, jeho cesta zpět na výsluní ale byla trnitá. Své zásluhy na tom má i Barraová, která musela nejen dbát na to, aby ti správní lidé seděli na správných pozicích. V éře státního podílu ve firmě navíc musela obhajovat platy 25 vedoucích manažerů. "Byla vždy velmi efektivní vyjednávač. O těch 25 lidech věděla vše," popsal ji v rozhovoru pro časopis Forbes Kenneth Feinberg, tehdejší zástupce americké vlády. Přestože se snažila obhájit firmu, byla podle něj vždy flexibilní a nikdy se nesnažila za každou cenu prosadit své.

TVRDÁ PRÁCE PŘEKONÁ TALENT

S automobilkou je Barraová spojena již od útlého dětství. V koncernu, přesněji řečeno továrně značky Pontiac v Detroitu, pracoval téměř 40 let i její otec. Jako desetiletá se zamilovala do prvního auta GM, modelu Chevrolet Camaro, v němž ji vozil její bratranec. "Bylo to tak krásné auto," vzpomíná dodnes na osudné červené kabrio ze šedesátých let.

V osmnácti proto začala studovat strojírenství na Kettering University, firemní škole GM (dlouhá léta nesla název General Motors Institute) a zároveň si přivydělávala prací ve stejné továrně, kde byl kdysi i její otec. To byla první škola života. "Moc žen tam tehdy nebylo. Bylo to drsné prostředí. Ale člověka to zocelilo," zavzpomínala na staré časy v jednom rozhovoru.

Naplno se její kariéra rozjela o osm let později, když ji firma zařadila mezi perspektivní zaměstnance a nabídla jí kurz MBA na Stanford Graduate School of Business. Barraová, která v té době již byla provdaná za svého dnešního manžela Tonyho, přijala a studium zakončila mezi deseti procenty nejlepších. Posléze jistou dobu pracovala jako asistentka tehdejšího šéfa Jacka Smithe, kde získala důležitý přehled o firmě. Koncern již tehdy začal procházet první transformací, když na domácím americkém trhu začal strádat ve prospěch nové konkurence z Asie a luxusnějších značek z Německa. GM kvůli tomu například prodalo veškeré aktivity, které neměly s automobilovým průmyslem nic společného.

Na to, že se jednou vypracuje tak vysoko, Barraová nikdy nemyslela. "Pozice výkonného ředitele nikdy nebylo něco, o čem bych třeba před dvěma i pěti lety říkala: Ano, přesně to chci dělat," uvedla manažerka v rozhovoru pro stanici CBS. "Jednou z mých zásad je, že ať už máte jakýkoli džob, ztělesněte ho a dělejte ho tak, jako byste ho měli dělat po zbytek vašeho života. Dělejte to nejlepší, co umíte, a přihodí se vám dobré věci," dodává Barraová, kterou časopis Forbes loni označil za sedmou nejvlivnější ženu světa.

Tuto radu Barraová dostala od svých rodičů. Ti ji již odmalička vedli k tomu, aby pracovala tvrdě a šla si za tím, co ji baví - tedy matematikou. "To byla nejlepší rada, kterou jsem kdy dostala, a to hned ze dvou důvodů," popisuje manažerka v příspěvku pro portál Linkedin. "Ve světě je mnoho talentovaných lidí, ale z vlastní zkušenosti vím, že důležitý rozdíl vězí v nadšení a tvrdé práci," tvrdí. Ti, kteří tvrdě pracují, to podle jejího názoru dotáhnou dál než ti, kteří sice mají talent, ale zdaleka tolik nedřou. A tvrdě pracovat může především ten, kdo skutečně dělá to, co miluje.

Dřina ale zdaleka neznamená strávit celý život v kanceláři. Barraová bez špatného svědomí umí mítink ukončit v půl šesté, protože chce dceru vyzvednout z tréninku, zároveň si dopřává dostatek spánku. "Člověk musí být vyrovnaný. Tohle není sprint, ale maraton," tvrdí. Výhodou v kariéře podle Barraové bylo i její zaměření na techniku. "V oborech, jako je věda, technologie, strojírenství či matematika, není příliš mnoho žen. Tyto obory přitom patří k těm nejvýnosnějším v Americe. Jako inženýři, vědci i vynálezci si totiž umíme představit, co přijde jako další, a nakonec to i zrealizujeme," dodává.

ZPĚTNÁ VAZBA JE DAR

Za jeden z klíčových faktorů k úspěchu považuje také zpětnou vazbu. V době, kdy byla personální šéfkou, například zpřísnila hodnocení zaměstnanců a zavedla ratingový systém. "Mít zpětnou vazbu je dar. Každý se může zlepšit a přitom je jedno, zda je v práci první den, nebo už 40 let," cituje ji časopis Fortune. Zaměstnancům proto klade na srdce, aby si od šéfa vždy vzali poučení, co mohou dělat lépe. "Pokud vám nadřízený při každoročním hodnocení nic nevytkne, neopouštějte jeho či její kancelář," dodává.

MILÁ, ALE DŮRAZNÁ

Kolegové Barraovou označují za velmi přímou a otevřenou, neváhá například komunikovat i se středním managementem. "Dříve jsme se na každý mítink museli týdny precizně připravovat. Dnes o všem otevřeně diskutujeme, nic se nezamlčuje," cituje jednoho z vedoucích inženýrů firmy, Kena Kelzera, časopis Capital. "Každému můžu poslat kdykoliv SMS zprávu, dokonce i Mary. Nejpozději do půl hodiny od ní mám odpověď," dodává Kelzer.

Barraová vždy ví, co chce, a umí být velmi přísná a neústupná. Snaží se udržet nízké náklady a zároveň snižovat zbytečnou byrokracii. Tak tomu bylo i počátkem tisíciletí, kdy převzala vedení továrny GM Detroit-Hamtramck. Barraová na post přišla v době, kdy továrna procházela rozsáhlou reorganizací, a tak se zprvu snažila pochopit, jak fabrika funguje a jací v ní pracují lidé. "Většinu z nich po pár měsících znala jménem," cituje časopis Forbes Larryho Zahnera, jednoho z tehdejších šéfů výroby.

Přesto ale rázně rozhodla například zrušit vánoční osvětlení, jelikož by to bylo příliš drahé. "Myslel jsem si, že si dělá legraci. Přece na tom nejsme tak špatně, abychom si nemohli dovolit těch pár světel," zavzpomínal ve Forbesu odborář Frank Moultrie. Barraová ale prosadila své, což Moultrie nakonec ocenil. "Právě tyhle maličkosti jsou nakonec o tom, zda máte úspěch, či ne," tvrdí.

I jako šéfka lidských zdrojů musela Barraová masivně šetřit a zrušit přes 30 000 pracovních míst. Kvůli krizi se koncern navíc rozhodl z trhu stáhnout některé značky, mimo jiné právě Pontiac, Saturn či Hummer. Před svým nástupem na post nejvyšší dnes třiapadesátiletá manažerka měla na starosti globální vývoj produktů, včetně designu, výroby a kvality.

Že by jako žena měla ve své kariéře výhody, si Barraová nemyslí. "Nikdy jsem se neviděla jako žena v mužské doméně. V automobilovém průmyslu pracuji přes třicet let, pracoval zde i můj otec a já s auty vyrostla. V mé funkci jde o jiné kvality," řekla v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Budoucnost koncernu manažerka nyní vidí v posílení pozice jeho vlastních značek, jako je Cadillac či Chevrolet, a zvýšení podílů na trzích v Latinské Americe a Evropě. Spojení s některým z konkurentů (v minulosti nabídku podal například italský Fiat) zamítá. "To by nás jen rozptylovalo," tvrdí.

GM vloni prodalo rekordních 9,9 milionu aut, celkem za téměř 110 let existence koncern vyrobil na 500 milionů aut. Dnes je trojkou na světovém trhu, lepší jsou pouze německý Volkswagen a japonská Toyota.

 

Zdroje: Fortune, Capital, Bloomberg Businessweek, Forbes


MARY BARRAOVÁ

Narodila se 24. prosince 1961 ve Waterfordu. Již její otec Ray Makela pracoval u General Motors (GM), v továrně na vozy značky Pontiac.

V roce 1980 začala studovat na podnikové škole GM, zároveň v automobilce pracovala. Posléze získala stipendium a absolvovala MBA na Stanfordově univerzitě.

Po studiu pracovala nejdříve jako asistentka tehdejšího šéfa Johna F. Smithe a zastávala nejrůznější funkce jak v interní komunikaci, tak ve vedení produkce a procesů.

V letech 2009 až 2011 zastávala funkci personální šéfky. Automobilka v té době byla v hluboké krizi, z níž se dostala pouze díky finanční pomoci státu. Barraová následovně dva roky byla na postu světového šéfa vývoje produktů, nákupu a sítě dodavatelů. 15. ledna 2014 jako první žena v historii nastoupila do funkce výkonné šéfky automobilky.

Manažerka je téměř třicet let vdaná za Tonyho Barru, s nímž má dceru a syna. Časopis Forbes ji považuje za sedmou nejvlivnější ženu světa.

 

Změnit podnikovou kulturu se Barraová nesnaží teprve jako šéfka výkonná. Začala s tím již před šesti lety, když se stala šéfkou personální. Tehdy radikálně přepracovala desetistránkový dokument s předpisy o tom, jak se mají zaměstnanci oblékat.

 

FOTO: Reuters

Související